Díl 18. Míšánek a jeho dvojče v zrcadle
Míšánek opravdové dvojče nemá. Jeho sestřička Barunka se narodila o dva roky dříve. V domě Míšánkových rodičů se však schovává spousta kluků, kteří vypadají stejně jako Míšánek a hlavně dělají totéž.
Podívej, co mám!
„Podívej, co mám!“ukazuje Míšánek velký kus sýra, který mu dala maminka, klukovi odrážejícím se na ploše vypnuté televizní obrazovky. Kluk ho má však také. „A že neumíš tohle?!“Míšánek rozlomí sýr na dva. Ale kluk to umí. Než Míšánek zvedne oči, kluk už má také dva kousky. Míšánek zkouší vyplivnout sýr na zem. Schválně, jestli se ten kluk nebude bát maminky a udělá to taky. To je ale nespravedlivé! Kluk zase udělal totéž, ale maminka se zlobí jenom na Míšánka. Chytla ho a posadila do dětské židličky v kuchyni, aby neměla sýr po celém domě. „Když se chováš jako prasátko, musíš jíst v židličce.“ Však on si to s tím klukem vyřídí, až ho zase potká v koupelně anebo na chodbě.
Míšánek je prasátko
Míšánek je velké prasátko. Mnohem větší než Barunka, která v jeho věku už dávno spořádaně jedla dětským příborem. Míšánek dostává do své mističky jen malé kousky tuhého jídla a jen málo omáčky. Polévkou ho maminka raději dokrmuje ze svého talíře. Předtím musí dobře schovat Míšánkovu lahvičku s pitíčkem, aby si své jídlo nechtěl ředit ovocnou šťávou.
Pro zdraví Míšánka
Protože Míšánek odmítá pít dětské mléko, maminka mu dává často sýr, tvaroh, anebo brokolici. To všechno jsou bohaté zdroje vápníku, který dítě potřebuje ke zdravému vývoji kostí a zubů. A pořádnou porci sušeného mléka mu schovává do krupicové kaše s čokoládou, kterou tolik miluje. Aby byl chlapeček zdravý, rodiče ho otužují. V zahradním bazénku se koupe, i když se venkovní teplota pohybuje kolem dvaadvacítky. Ani ve vaně nemají děti příliš teplou vodu. Díky tomu nestonají.
Déšť Míšánkovi nevadí
Déšť Míšánka fascinuje. Přestože je to malý neposeda, když se venku rozprší, dokáže celých pět minut sedět v zimní zahradě a dívat se, jak „voda dělá bác“. Pak už chce ven. Zůstat doma kvůli dešti je pro Míšánka nepochopitelné. Maminka poslouchá déšť nejraději z okna ložnice, kde leží v posteli. Teď jí ale nezbude, než obout sobě a dětem holínky, najít pláštěnky, deštníky a vyrazit do deště. Pejskaři jsou na tom podobně.
Pes není kůň
Míšánek miluje psy a zvířata vůbec. Některá ještě nerozlišuje. Mnohem snáze rozezná traktor od bagru, než velkého psa od koně. Nedávno si v pivovaru hladil vlčáka, pak ho označil za koně a začal lézt na jeho hřbet. Doma má Míšánek houpacího koně od strejdy, který je přibližně tak velký jako právě vlčák.
Přečtěte si také: Míšánek je hbitý a mrštný