Díl 3. Míšánek a Ježíšek
Míšánek je sice teprve roční batole, ale to mu vůbec nebránilo v tom, aby si své druhé Vánoce patřičně neužil. Nejvíce se radoval z dobrot, dárků a také z toho, že na něho měli rodiče více času než obvykle.
Tajemný předvečer
Venku za okny bylo bílo. Žlutý cihlový domeček, ve kterém Míšánek se svými rodiči a sestřičkou Barunkou bydlí, už od čtvrtečního večera voněl čerstvě upečenými vánočkami. Každou chvilku se zastavila nějaká teta nebo strejda, aby přinesli Míšánkovi a Barunce malý dáreček. Míšánek seděl u stolečku, ochutnával medové perníčky a rozbaloval pečlivě zabalené krabičky. To ještě netušil, co přinese zítřek. V následujícím odstavci mu předáme slovo.
Štědrý den očima batolete
Štědrý den se už od začátku povedl. Když jsem se probudil, cítil jsem, že ta protivná rýma, která mě poslední dva týdny trápila, je konečně pryč. Zavolal jsem na tátu, aby mi přinesl teplé mlíčko. Maminka po večerech píše knihy, a tak ji ráno necháváme trochu přispat. Už od osmi měsíců piju místo mateřského mléka umělé. Maminka mě sice chtěla kojit mnohem déle, ale já jsem už nechtěl. Dole uprostřed obytné zóny zahrnující kuchyni, jídelnu a obývák mě ohromila jedlička ověšená spoustou ozdob. Nejvíce se mi líbily zlaté koule. Když jsem se rozhodl, že si jednu sundám, ukázalo se, že nám doma přibylo další ne-ne-ne. Kromě toho, že nesmím lézt sám po schodech do patra, kde mám svůj pokoj, nesmím ochutnávat hlínu z palmových květináčů, není dovoleno sahat ani na stromeček. Tak se snažím jen dívat, ale občas mi to nedá. Maminka s Barunkou uklízely. Odpoledne jsme se s Barunkou koupali ve vaně. Večer se začaly dít podivné věci. Zacinkal zvoneček a tatínek mě přinesl dolů na večeři. A představte si, pod tím stromečkem najednou byla spousta krabiček. Předtím jsme ale museli sníst večeři. Měli jsme speciální dětský bramborový salát. Maminka do něho dala brambory, mrkev, hrášek a tučný jogurt. K salátu jsme měli rybu. Na polévce jsme si pochutnali už v poledne. Po večeři jsme s Barunkou rozbalili všechny ty tajemné balíčky, ve kterých jsme našli hlavně hračky. Nejlepší bylo piano, pokladna s košíkem a plyšový kopací míč. Hráli jsme si, dokud jsem si nedal paleček do pusy, což bylo znamení, že chci jít do své postýlky.
Všude dobře, doma nejlépe
Na Boží hod jsme jeli k dědečkovi a babičce do Poděbrad. Také oni měli stromeček a pod ním spoustu dárků hlavně pro nás s Barunkou. Do Poděbrad jezdím moc rád, ale ze všeho nejraději jsem doma. Proto bylo fajn, že na Štěpána přijela druhá babička s druhým dědou k nám. A zase byly dárečky. Za ty tři dny jsem získal v rozbalování dárků celkem slušnou praxi. Největší radost mi ale udělala maminka, která mi 22. prosince vymalovala modře pokoj. Chytrý Ježíšek nám přinesl samolepicí dekoraci, kterou do pokojíčku nalepíme hned, jak stěny úplně vyschnou. V příštím dílu, kdy mi bude už 13 měsíců a dva týdny k tomu, se Vám pochlubím svým novým pokojíčkem.