Sezení i pro neposedné předškoláky skladem
Sezení i pro neposedné předškoláky skladem

Děti v předškolním věku jsou často pohybově velmi aktivní a proto není jednoduché zvolit pro ně to správné sezení, které by bylo vhodnou přípravou pro klasickou školní výuku ve školních lavicích.

Více...

Jak reagovat na žalování

Kategorie: Výchova | 09.01.2012

Proč děti žalují? Jak máme na jejich žalování reagovat? Kdy si je máme vyslechnout, a kdy je vést k tomu, aby si své spory řešily samy?

Jak reagovat na žalování


Žalovat či nežalovat?

Žalování je typické především pro děti předškolního a mladšího školního věku. Děti obvykle žalují na své sourozence, anebo spolužáky ve škole. Činí tak proto, aby u svých rodičů našly ochranu a podporu. Často jim však jde pouze o to, aby na sebe upozornily, anebo prosadily své zájmy. Například starší sestra chce poukázat na to, jak mladší sestra stále zlobí, kdežto ona je hodná, takže by ji rodiče měli mít radši. Někdy stojí za žalováním skutečný strach. Mladší sourozenec se bojí staršího, že mu ublíží. Nebo starší sourozenec může mít obavu, že mu ten mladší něco zničí. Důvodů je mnoho. K žalování je těžké zaujmout jednoznačný postoj. Na jednu stranu nás obtěžuje, když si děti nedokážou hrát chvilku samy a z dětského pokoje pořád přichází žalobníček, který si stěžuje na svého sourozence. (Případně si žalobníčkové mění střídavě role.) Na druhou stranu si přejeme vědět, co naše děti trápí, a zda jim někdo neubližuje například ve škole. Když dítěti žalování zakážeme, může se stát, že ho bude silnější spolužák dlouhodobě šikanovat, a my o tom nebudeme mít ani tušení. Když naproti tomu žalování povolíme, a budeme řešit banální konflikty, které by se měly děti naučit řešit samy, nenaučí se tak samostatnosti.

Jak reagovat

Z tohoto důvodu je účelné rozdělit žalování do dvou skupin, které označíme na „žádoucí a „nežádoucí“ Rozdíl mezi oběma druhy žalování je třeba dětem dobře vysvětlit, a to nejlépe na příkladech. Svým dětem vysvětlete, že se Vám mohou kdykoli se vším svěřit. Tedy i s tím, když jim někdo ubližuje – nezávisle na tom, zda se jedná o vlastního či nevlastního sourozence, anebo o úplně cizí dítě. Zdůrazněte však, že tahanice o hračky, hádky o přepínání televizních kanálů a podobné spory jsou jejich záležitosti, do kterých si nepřejete být zatahováni.  Když za Vámi po tomto vysvětlení dítě přijde a bude si stěžovat, že mu druhé něco nepůjčí, řekněte mu, ať se domluví. Vy se přeci s tatínkem také domluvíte sami a nevoláte své mamince. Pokud Vám ale přijde žalobníček říci, že druhé dítě dělá něco životu nebezpečného, pak ho pochvalte. Velmi často žalují právě mladší sourozenci, aby získali nad staršími převahu. Kdybyste neustále zasahovali ve prospěch mladšího ze sourozenců, starší by se cítil být celou svou rodinou šikanovaný a Váš vztah by se po nějaké době mohl ocitnout na bodu mrazu. Pokud jde o žalování na spolužáky ve škole, vždy raději pozorně poslouchejte, co se děje.

Přečtěte si také:

Navštivte také: Jak být dobrým rodičem, Dospívání

    DISKUZE POD ČLÁNKEM

Pro zobrazení komentářu se musíte přihlásit.