Separační úzkost u dětí by měla vymizet s nástupem do školky
Separační úzkost představuje zcela přirozenou etapu vývoje každého dítěte. Když odejde maminka, a dítě zůstane buď samo, anebo s neznámými lidmi, začne plakat. Separační úzkost se objevuje u kojenců a s nástupem dítěte do školky by měla postupně vymizet.
Separační úzkost a kojenci
Separační úzkost je typická pro děti ve věku zhruba od pěti měsíců do tří let. U kojence se separační úzkost projevuje tak, že se rozpláče v momentě, kdy jeho maminka odejde z místnosti, a on zůstane sám ve své postýlce, anebo jej maminka na chvilku svěří své sestře, kamarádce, či jiné osobě, na kterou není dítě zvyklé. V prvních pěti měsících života miminko separační úzkostí netrpí, neboť se nechá ukonejšit svou babičkou, tatínkem, jednoduše kýmkoli, kdo si ho vezme do náručí, a ono se přestane cítit osamocené.
Separační úzkost u batolat
Separační úzkost u batolat se nemusí týkat pouze jejich vztahu s maminkou, ale také s jinou osobou, na které je dítě zvyklé, jako je jejich babička, hlídací teta, anebo tatínek. Pokud například místo babičky, která chodí hlídat dítě každé odpoledne, a na kterou je dítě zvyklé, přijde neznámá teta, dítě může reagovat pláčem. (Každé dítě je ale jiné, některé děti mohou tuto změnu uvítat.) Separační úzkost u batolat lze charakterizovat především obavou z cizích osob a z neznámého prostředí. Když se dítě octne v neznámém prostředí, například v hlídacím centru, kde má navíc zůstat bez maminky, může se rozplakat.
Separační úzkost předškoláků
U většiny dětí separační úzkost s nástupem do školky postupně vymizí. Obecně platí, že na pobyt ve školce by si měly děti postupně zvykat, zpočátku je zde nenecháváme dlouho. Adaptace na nové prostředí trvá v průměru měsíc. Pokud má dítě s odloučením od Vaší osoby značné problémy (například nejí, je zamlklé, mohou ho trápit psychosomatické obtíže), zvažte, zda by nebylo lepší, s jeho nástupem do školky ještě nějakou dobu počkat. Jestliže separační úzkost přetrvává u pětiletého nebo staršího dítěte, měli byste navštívit dětského psychologa.