Vychloubání u dětí
Touha po uznání představuje běžnou potřebu každého z nás. Objevuje se již v batolecím věku, kdy se dítě rádo pochlubí, co už umí. U předškoláků a malých školáků je však často třeba vychloubání lehce usměrnit.
Kde se bere vychloubání
Mateřská škola bývá zpravidla prvním větším kolektivem, do kterého se dítě dostane. Protože do školky dochází denně, a tráví zde poměrně velké množství času, chce si zde vydobýt co nejlepší pozici. Právě vychloubání může být jedním z prostředků, jak dobrého postavení v rámci kolektivu dosáhnout.
Jak se děti chlubí
Děti se chlubí nejen tím, co umí, ale především tím co mají. Když má například nějaká holčička nejvíce značkových panenek a nosí nejkrásnější oblečení ze všech, získá si mezi ostatními holčičkami velký respekt. Naopak holčička, která nemá ani jednu značkovou panenku, a nosí oblečení po starším sourozenci, bývá v kolektivu outsiderem. Jak vidíte, vychloubání je dvojsečné. Jednomu dítěti pomáhá budovat sebevědomí, kdežto jinému může ublížit.
Zdravé sebevědomí dítěte
Pro budování zdravého sebevědomí dítěte není žádoucí ani jeden z extrémů. Přestože si to můžeme dovolit, neměli bychom podporovat dítě v tom, aby se od ostatních dětí ve školce příliš odlišovalo tím, co má. Dále bychom se mu měli snažit vysvětlit, že přehnané vychloubání není pěkné, že tím zbytečně přijde o některé kamarády. Že Vy se přeci také před ostatními lidmi okatě nechlubíte. Naopak pokud se naše dcerka vrací ze školky s tím, že by si přála nosit hezké šatičky jako ostatní holčičky, anebo hračku, kterou všechny holčičky mají, měli bychom jí vyhovět. Zároveň dítěti vysvětlete, že mezi lidmi jsou rozdíly, že si nemůžete vše dovolit.
Zdravá míra chlubení
Zdravá míra chlubení je u dětí žádoucí. Neměly by se stydět pochlubit tím, co dokázaly, anebo vyrobily. V kolektivu se děti dále chlubí tím, co zažívají, často si vymýšlejí neskutečné příběhy. To však k jejich věku patří, mimo jiné to přispívá k rozvoji jejich fantazie.
Přečtěte si také