Zásada čtyřiatřicátá: Co dobrý rodič nikdy neříká
Každý z nás někdy pronese něco, co ho později mrzí. Při komunikaci s dětmi může mít však jedna nevhodná věta dalekosáhlé následky. Setřídili jsme pro Vás alespoň několik věcí, které je lepší nikdy neříkat.
To nikdy nezvládneš.
Tato věta podrývá dětské sebevědomí. Snížené sebevědomí dítěte je základním předpokladem k vypěstování komplexu méněcennosti. Děti, které jím trpí, si hůře hledají kamarády, mívají horší studijní výsledky a mohou se domnívat, že je rodiče nemají rádi.
Neměla bys tolik jíst.
Neměla bys tolik jíst a podobné věty, které narážejí na vzhled Vaší slečny, mohou být spouštěcím impulsem pro některou z poruch přijímání potravy, k mentální anorexii, anebo bulimii. Těmito chorobami jsou ohroženy také dívky trpící komplexem méněcennosti.
To já jsem byl/a lepší.
Asi nejhloupější věta vůbec. Třebaže chcete, aby se dítě snažilo být v něčem stejně dobré, jako jste byli údajně Vy, zejména ve škole, účinky bývají jiné. Zaprvé se dítěti vzdalujete, protože se nad ně povyšujete, za druhé tato slova mohou vyvolat odpor k tomu, aby se dítě o cokoli snažilo.
Řeknu to tátovi.
Tuto větu s oblibou používají maminky, když se ocitnou v koncích. Otce tím zbytečně démonizují, samy ztrácejí svou rodičovskou autoritu a navíc tím ukazují dětem žalování.
Zásada pětatřicátá: Nikdo není dokonalý
Přečtěte si také: Podporujte dětské sebevědomí