Zásada třiačtyřicátá: Komunikujte s dětmi a chtějte znát jejich názor
Dítě si přeje patřit mezi dospělé členy rodiny. Chce, abyste s ním jednali jako s velkým, přestože se tak zatím chová jen občas. Pokud chcete mít se svými dětmi dobrý vztah, komunikujte s nimi, a chtějte znát jejich názor.
Být dítě není handicap
Přestože je dítě malé a zatím nemá žádnou ekonomickou moc (o tom, co se koupí, kam se pojede, atd. rozhodují zpravidla rodiče), je rovnoprávným členem rodiny. Pokud chcete, aby se doma cítilo jako doma a nevnímalo své postavení dítěte jako handicap, musíte mu dávat najevo, že Vás zajímá jeho názor. Již tříleté dítě ocení, když se ho zeptáte, co si myslí, a dovolíte mu vyjádřit jeho názor. Například mu položíte otázku, jestli si přeje jít na hřiště, anebo na louku na piknik. (Nehledě na to, že ho povedete k tomu, aby se umělo rozhodovat.) Pocit důležitosti je důležitý pro vývoj zdravého sebevědomí dítěte. Děti milují, když s nimi komunikujete jako s velkými a dokážou to ocenit.
Neživíš, tak nepřepínej
Neživíš, tak nepřepínej. To není nic pro děti. Milí rodičové, pozor na věty tohoto typu. Nejhorší, co vůbec můžete dítěti říci, je, že ničemu nerozumí, anebo by si mělo jít hrát, případně spát, protože teď si povídají dospělí. Vědomě či nevědomě z něho tak činíte outsidera uvnitř vlastní rodiny. Dítě to bude zpočátku mrzet a nakonec se samo izoluje. Jestliže zvolíte tento necitlivý přístup, vše se Vám může vrátit. Příklad: Dítě si bude hrát s kamarády a Vám řekne (důvěrně známým tónem, který má od Vás odposlouchaný), ať jdete pryč, protože mezi dětmi nemáte co pohledávat.
Zásada čtyřiačtyřicátá: Děti Vás stále potřebují
Přečtěte si také: Hyperaktivní dítě