Zásada třiatřicátá: Puberta je zkouška
Podle jednoho citátu slouží puberta k tomu, aby se rodiče citově odpoutali od svých dětí. Nemyslí se tím, že láska ze vztahu vyprchá, ale že projde náročným obdobím transformace.
Vzdor náctiletých
První období vzdoru u dětí přichází kolem půldruhého roku, kdy se batolata bouří proti tomu, že spoustu věcí nesmí, a že je rodiče stále napomínají, atd. Když si to převedeme na teenagery, zjistíme, že protestují v zásadě proti těm stejným věcem. Místo lezení na skříň však zakazujete noc strávenou u kamaráda, anebo na diskotéce. Jenže zlobivé čtrnácti nebo patnáctileté dítě se mnohem hůře zvládá batole. Nemůžete ho dát do postýlky. A na plácnutí přes ručičku nebo přes zadeček je už trochu pozdě. Náctileté dítě stojí na prahu světa dospělých, problém však je, že se v něčem chová jako dítě, a v něčem zase jako dospělý. Nezbývá než se obrnit trpělivostí, hledat cesty, jak se domluvit.
Přibližte se
Každé dítě prožívá svou pubertu jinak. To je zčásti dáno jeho povahou, zčásti Vaším přístupem. Vždy je však ku prospěchu věci, když se dětem svěříte s tím, jak jste prožívali svou vlastní pubertu. Většinu rodičů trápí, že jim teenageři nechtějí o sobě skoro nic prozradit. Nemluví o tom, s kým a jak tráví svůj volný čas, ani o škole. Když mají náctileté děti nějaký problém, jejich rodiče se to často dozvědí jako poslední. Děti se bojí se, že když se rodičům svěří se svým problémem, tak to nepochopí, anebo jim vynadají, že se do toho problému vůbec dostaly. Pokud nechcete, aby to byl i případ Vaší rodiny, musíte mezi Vámi a dětmi vytvořit atmosféru důvěry. Prvním krokem je naučit se počítat do deseti, abyste nevybuchli hned, jak se Vám dítě svěří teprve s první částí maléru, který provedlo.
Zásada čtyřiatřicátá: Co dobrý rodič nikdy neříká
Přečtete si také: Jak vychovávat poslušné děti